Výroba šlahounů mizuhiki
Tradiční ruční výroba šlahounů mizuhiki je velice náročná, proto se již vyrábí strojově. Většina mizuhiki šlahounů se vyrábí v Japonsku, ale část je i z Číny a je to poznat na kvalitě. V Japonsku je výroba převážně soustředěna do oblasti Iida v prefektuře Nagano.
Bylo zvykem, že každá prefektura se specializovala na konkrétní výrobek. V případě mizuhiki bylo centrem výroby Iida, která se nachází v jižní části prefektury Nagano. Výroba mizuhiki byla vhodnou vedlejší prací pro nižší samuraje a farmáře a Iida byla zvolena díky svému vhodnému prostředí – dobrá kvalita vody a teplé počasí.
A jak tedy výroba šlahounů mizuhiki probíhá?
Zajímavostí je, že samotný postup výroby se nijak výrazněji nezměnil od období Eda. Jen ho již neprovádějí ručně lidé, ale stroje. Podívejte se na výrobu v závodě Shinmeido Co. v Iida – jedná se o překlad japonského článku od mizuhiki designérky Keiko Komatsu (tvořící pod značkou Kamihitoe).
Základní papír, který je jádrem mizuhiki, má rozměr 1 200 x 17 000 metrů. Papíry jsou jak bílé, tak i barevné.
Tento základní papír je strojem navíjen na malé role, které jsou následně řezacím strojem rozřezány na šířku asi 1,5 cm. Tyto „štočky“ jsou namočeny do vody a zabaleny do dek, aby se zabránilo přílišnému vysychání.
Namočené „štočky“ se připevní do stroje a kroucením se z papíru vytvoří dlouhé šňůra.
V této fázi se někdy lepidlo nepoužívá, protože stočení je velmi rychlé a silné. V případě ruční výroby šlahounů se však zkroucené šňůry musí škrobit (speciální lepidlo vyrobené z mořských řas a jílu rozmíchané ve vodě).
Následně dochází k barevné úpravě povrchu. Mizuhiki šlahouny se vyrábí jak jednobarevné, resp. kombinace různých stylů, tak dvoubarevné. Níže je ukázka právě výroby dvoubarevných šlahounů, které se používají hlavně pro ceremoniální účely.
Tu lze rozdělit na dva hlavní způsoby. První způsob je řešený omotáním nitě, druhý způsob je řešený nabarvením povrchu.
1. způsob: omotáním nití
Na cívku stroje se navine vlákno (např. hedvábí) a tím se následně omotá papírová šňůra. Po omotání nitě dochází k nařezání na potřebnou velikost (90 cm).
2. způsob: obarvením
Obarvení může být buď jednou barvou po celé délce, nebo může být dvoubarevné, kdy polovina (45 cm) je například červeně a druhá polovina (45 cm) je bílá.
Tyto dvoubarevné mizuhiki se používají pro tradiční vázaní uzlů na obálkách „noshi“. Šňůra se připevní na stroj v podobě pásového dopravníku, na kterém probíhá postupně proces „nanášení lepidla (škrobu) – sušení – nanesení barev – sušení“. V procesu barvení stroj měří požadovanou délku a obarví ji.
Tyto dvoubarevné šlahouny (bez ohledu na způsob barvení) určené pro ceremoniální účely se dále ještě mohou spojit do svazků.
Následně v další etapě dojde ke složení požadovaného počtu šlahounů (nejčastěji 5) a ke slepení stříbrnou nálepkou v místě změny barev.
Nakonec stroje naměří a nařezají požadovanou délku (např. 90 cm).
Podle požadavku se pak vytvoří kupičky v daném počtu pro následné svázání.
Tímto okamžikem jsou mizuhiki šlahouny připraveny pro další manipulaci. Většinou se tvoří balení po 10 a 100 šlahounech. Ale můžou být balení i po 500 kusech.